POKOS opět v akci v Pardubickém kraji, aneb spolupráce různých vojenských odborníků ukazuje, proč má příprava občanů smysl

Vojáci z Krajského vojenského velitelství Pardubice v roce 2026 pokračují v projektu POKOS (příprava občanů k obraně státu). Během února navštívili například Základní školu Bojanov a Základní školu Dr. Peška v Chrudimi, kde žákům a studentům přiblížili informace, co znamená být připravený na krizové situace a proč je důležité o těchto tématech otevřeně mluvit. Projekt tak znovu ukazuje, že největší smysl má začínat právě u mladé generace. Když děti získají základní povědomí o bezpečnosti už ve škole, jejich porozumění postupně roste a v dospělosti přirozeně chápou, proč je důležité být připraven.

Podle kapitánky Terezy Kembické z pardubického vojenského velitelství není cílem vojáků děti strašit, ale nabídnout jim realistický pohled na svět, který se rychle mění. „Události posledních let ukázaly, že člověk nikdy neví, co se může stát. A dnešní děti často nemají zkušenosti s nepohodlím nebo prostředím, které není pod kontrolou. Proto jim vysvětlujeme, co jsou krizové situace, jak se na ně připravit a proč je dobré si některé věci alespoň jednou v životě prakticky vyzkoušet,“ vysvětluje. Kromě povodní sem patří i další mimořádné události, kdy se člověk musí spolehnout na vlastní rozvahu. „Vojáci zároveň připomínají, že připravenost se netýká jen událostí nevojenského charakteru, které známe z běžného života. Svět přináší i náročnější bezpečnostní výzvy. Proto je důležité, aby mladá generace rozuměla také tomu, že schopnost zachovat klid, orientovat se v informacích a vědět, jak reagovat, je v takových situacích stejně podstatná. Nejde o to děti strašit, ale dát jim reálný základ pro to, aby věděly, že obranyschopnost státu nestojí jen na armádě, ale na informovaných a připravených občanech“, dodává.

Důležitou součástí programu je také práce s informacemi. Studenti se při přednášce zamýšlejí nad tím, jaké komunikační kanály by v případě mimořádné situace sledovali, a co dělat ve chvíli, kdy například nefunguje elektřina. V dnešní době zahlcené informacemi tak přichází téma kyberbezpečnosti a mediální gramotnosti. IT specialista z Agentury vojenského zdravotnictví rotmistr Derner dětem vysvětluje, jak snadno mohou být informace upravené nebo zcela vymyšlené. „To, co vidíte na internetu, nemusí být skutečnost. Ověřit si informaci u důvěryhodného zdroje může v krizové chvíli doslova rozhodovat o bezpečí,“ upozorňuje. Jeho cílem je naučit děti kriticky pracovat s informacemi, rozpoznat manipulaci a nepodlehnout fenoménu fake news, které se mnohdy šíří rychleji než pravda. 

K velkým zážitkům žáků a studentů tradičně patří blok praktické sebeobrany, který vede instruktor tělovýchovy ze 43. výsadkového pluku. Tento specialista se zaměřuje na praktické a realistické dovednosti, které může využít každý člověk v běžných životních situacích bez ohledu na věk, fyzickou kondici nebo předchozí zkušenosti. Nejde o bojová umění ani o fyzickou převahu. Výuka je zaměřena na prevenci, bezpečné chování a schopnost včas rozpoznat rizikovou situaci. Účastníci se učí klidné reakci, rozhodování pod tlakem a jednoduchým únikovým technikám, které zvládne kdokoliv. Cílem není někoho porazit, ale dostat se bezpečně pryč. A právě to je často ta nejdůležitější dovednost.

Vojáci mladé generaci přibližují i samotné fungování armády. Dozvídají se, jak vypadá práce vojáků a jak rozmanité profesní možnosti armáda nabízí. Nejde jen o vojáky v poli. Armáda stojí na týmech logistů, IT specialistů, kuchařů, právníků, personalistů, zdravotníků či finančních a dalších odborníků, a každý z nich má zásadní roli. Vojáci také představují výcvikové vybavení, svoji výstroj a výzbroj.  Na laserové střelnici si pak účastníci mohou prakticky vyzkoušet mířenou střelbu na terč. U toho se učí pravidla bezpečné manipulace se zbraní. Je jasně vysvětleno, že zbraň není nástroj agrese, ale prostředek obrany. Slouží k ochraně života, nikoliv k ubližování. Vojáci kladou důraz na to, že správná manipulace a respekt ke zbrani jsou klíčové právě proto, aby nedocházelo k nehodám, omylům či zneužití.

„POKOS se na školách věnuje i otázkám, jak se mohou mladí lidé v budoucnu dobrovolně zapojit do obrany státu. Žáci se seznamují s možností získat stipendium ministerstva obrany pro vybrané studijní obory na středních školách. Starším studentům vojáci představují možnosti dobrovolného vojenského cvičení či zapojení do aktivní zálohy, kde mohou získat nové zkušenosti, státní podporu a pocit, že dělají něco nejen pro sebe a své blízké, ale i pro bezpečí své země“, vysvětluje kapitánka Kembická.